Bořenovská 1422, 769 01 Holešov

739 488 349

Historie SDH Holešov

1880 - 1929

Historie Sboru dobrovolných hasičů v Holešově se začala datovat 18. dubna 1880, kdy se konala ustavující valná hromada Tělocvično – hasičské jednoty Sokol v Holešově. Bylo jí tehdy přítomno 18 členů a prvním starostou byl zvolen JUDr. František Barvič. Tato jednota měla dva odbory – tělocvičný a hasičský. Na první schůzi bylo mimo jiné ustanoveno, že cvičení bude probíhat každé úterý a čtvrtek. Založení této jednoty podstatně přispělo k protipožárnímu zajištění Holešova a okolních obcí. První veřejné vystoupení sokolské jednoty se uskutečnilo 4. a 5. července 1880 a bylo spojeno s tělocvičnými závody. Zúčastnily se ho hasičské spolky z Hulína, Přerova, Malenovic, Bystřice pod Hostýnem, Valašského Meziříčí a Vsetína, dále tělovýchovné jednoty Sokol z Martinic, Přerova, Lechotic, Třebětic, Záhlinic a z Valašského Meziříčí a veteránské spolky z Kostelce u Holešova, Přerova, Bystřice pod Hostýnem a z Pravčic. Toto veřejné vystoupení se konalo na holešovské Střelnici.

V roce 1881 byly přijaty nové stanovy a jednota Sokol byla rozdělena na dva samostatné sbory pod jedním výborem. Tělocvičný sbor měl v čele náčelníka a hasičské velitele.

Při slavnosti hasičského sboru dne 27. srpna 1882 složilo 55 jeho členů slavnostní slib a také se jednalo o zřízení Župní jednotky hasičské a to z obcí Bzenec, Hulín, Holešov a Kojetín.

Dne 11. července 1886 bylo na valné hromadě za přítomnosti 80 členů jednohlasně usneseno odloučit hasičský a tělovýchovný sbor a nadále vystupovat naprosto samostatně. Pro hasičský sbor byl přijat název “Dobrovolná jednota hasičská v Holešově”. Také byly odsouhlaseny stanovy této jednoty.

Po založení sboru v roce 1880 postupně převzala hasičská jednota na sebe všechny úkoly protipožárního zabezpečování města. Hasiči rozšiřovali svoji činnost, zasahovali nejen při požárech, ale i při povodních, při průtržích mračen, při sesutí staveb, při železničních a jiných neštěstích. K tomu byla přizpůsobena používaná technika a také požární zbrojnice.

V roce 1898 byla rozšířena a zdokonalena používaná hasičská zbrojnice na náměstí sv. Anny, kde byl umístěn i signální přístroj. Zbrojnice byla vybavena věží, které se v Holešově říkalo “depo”. U hasičské zbrojnice byl postaven také tzv. lezecký domek, který byl později zlikvidován.

Jednota hasičská nemalou měrou posilovala český živel ve městě. Byla založena hasičská knihovna s odbornou literaturou, byly pořádány různé osvětové přednášky, kulturní vystoupení, taneční zábavy, plesy a rozvíjel se bohatý společenský život. U příležitosti Národopisné a průmyslové výstavy v Holešově v roce 1893 se konal i Hasičský sjezd. Holešovští hasiči zde seznámili širokou veřejnost z celého okolí s výsledky své práce, směřující k ochraně majetku i životů občanů. Tehdy patřili hasiči k nejsilnějším spolkům v Holešově, o čemž svědčí to, že v roce 1901 členská základna čítala celkem 206 členů.

V roce 1906 byla hasičská jednotka přejmenována na “Sbor dobrovolných hasičů města Holešova”.

Po pádu Rakousko – uherské monarchie se činnost dobrovolných hasičů v Holešově dále rozvíjí. Vznikají hasičské vzájemné pojišťovny, výrobny a prodejny a je modernizována hasičská technika.

V začátcích působení sboru se užívalo k hašení požárů trhacích háků, seker, žebříků, palic na otloukání střech, džberů, puten, sudů k dovozu vody a posléze ručních stříkaček. Při hašení šlo zejména o bourací práce okolních objektů, čímž měla být přerušena souvislost požáru. Koncem 19. století dosavadní hasičské zařízení a vybavení naprosto nedostačovalo, což vedlo městskou radu k účinnějším opatřením. Bylo zahájeno jednání s tehdejší odbornou firmou Františka Smékala v Čechách pod Kosířem na výrobu hasicích přístrojů a pravidelně pak byla městskou radou zajišťována nová technika. Byly zaváděny posunovací žebříky, konopné hadice, hydranty, ohebné savice, místo ručních stříkaček zaváděny berlové, k parním stříkačkám byly používány nejnovější stroje hnané elektrickým proudem, petrolejovými a benzinovými motory. Byly uplatněny také tzv. Rothovy a Krškovy spojky. V roce 1892 zakoupila dobrovolná jednota hasičská v Holešově  hadice s Rothovými spojkami. V roce 1898 byla dokončena stavba signálního automatu – alarmních zvonků, které měly svolávat hasiče k požárům.

Podle inventáře a hlášení o zemských podporách a o dluzích vlastnila místní jednota hasičská v Holešově k 19. červnu 1899 - dvouproudovou stříkačku s příslušenstvím v ceně 1.000 zlatých, dvouproudový hydrofor v ceně 550 zlatých, stříkačku starou v ceně 200 zlatých. a další vybavení, celkem cena inventáře činila 3.827 zlatých a 45 krejcarů.

Kolem roku 1906 z různých příspěvků a darů byla pořízena parní stříkačka. V období první republiky, mezi dvěma světovými válkami, byla neustále obnovována zastaralá hasičská výzbroj a výstroj. Tak například v roce 1926 byla zakoupena automobilová stříkačka od firmy Hrček a Neugebauer.


1930 – 1948

Rok 1930 byl ve znamení oslav 50. výročí trvání sboru. Oslavy vyvrcholily dne 5. července za účasti 500 hasičů a početných občanů z města a okolí. Za zásluhy bylo vyznamenáno 18 dlouholetých členů, z nich bratr Alois Bravený a bratr Alois Kühn za 50 let obětavé práce ve sboru. V Holešově byli shromážděni i členové a pracovníci VI. kraje Hanácko-valašských žup. V kině Sokol shlédli účastníci oslav filmové představení  o sjezdu moravského hasičstva v Brně a přesvědčili se při poplachovém cvičení o praktických dovednostech a zkušenostech místních hasičů, kteří zasahovali při vnitřním požáru v dívčí škole. Při tomto výročí byla zhodnocena i velmi dobrá spolupráce členů městské rady, členů sboru a všech občanů města.

Ve třicátých letech se s rozmáhajícím se fašismem v sousedním Německu rostlo nebezpečí rozpoutání války a tak sboru přibyly nové důležité úkoly a povinnosti. Především šlo o pořádání samaritánských kursů a cvičení v civilní protiletecké obraně. Dalšími povinnostmi bylo v případě mobilizace hlídat důležité nevojenské objekty a udržovat stálou pohotovost v požární zbrojnici. Po mnichovském diktátu se holešovští hasiči museli přizpůsobit ve své činnosti podmínkám okleštěné republiky. Tragický vývoj potom vyvrcholil německou okupací Čech a Moravy. V té době práce holešovských hasičů upadala. Svědčí o tom například skutečnost, že v roce 1941 se kromě výroční valné hromady konaly jen 4 výborové schůze. Bylo nařízeno vyškrtnout ze sboru všechny osoby neárijského původu, funkcionáři sboru nebyli voleni, ale jmenováni. Také společenská činnost hasičů se dostala do útlumu. Dva ze členů sboru během 2. světové války položili své životy v boji proti nacismu. Bratr František Horák byl popraven v Kounicových kolejích a bratr Emil Polák zahynul v koncentračním táboře Dachau. Mnoho členů sboru muselo nastoupit na nucené práce v Německu i v protektorátu.

Po osvobození naší vlasti se již 11. června 1945 schází řádná valná hromada holešovských dobrovolných hasičů. Ti se ihned plně zapojují do úkolů osvobozené republiky, zúčastňují se celé řady cvičení jak v místě, tak i v některých okolních městech a obcích. Po druhé světové válce došlo k modernizaci a obměně požární techniky.

Činnost dobrovolných hasičů v Holešově také poznamenaly události komunistického převratu v únoru 1948. Zvláště starší členové sboru pociťovali velkou nejistotu z dalšího vývoje.




1949 – 1989

V červenci roku 1950 se konaly oslavy 70 let trvání sboru, které byly spojeny s velkým cvičením za účasti družstev z Gottwaldova, Kroměříže a Přerova. V roce 1953 došlo ke změně názvu – sbory dobrovolných hasičů se přejmenovaly na požární sbory, jejich členové se již neoznačovali názvem hasiči, ale rusismem „požárníci“. Starším členům nejvíce vadila snaha o oslovování členů sboru “soudruhu – soudružko”. Nastala celostátní centralizace požárních sborů a z Československého svazu požární ochrany se stala silná masová společenská organizace, působící v rámci Národní fronty. Přes všechny tyto vlivy pokračovala v holešovském sboru činnost v poměrně velkém a širokém záběru. Pozornost se zaměřovala na péči o žáky a ženy. V té době získali holešovští požárníci různá vyznamenání a uznání, například v roce 1958 to byl titul “Přeborník okresu”.

Při oslavě 80. výročí hasičského sboru v Holešově v roce 1960 byla v zámeckém sále sala terrena velká výstava s názvem “80 let požárníků v Holešově”. Trvalou památkou na tyto oslavy zůstala brožurka, vydaná v roce 1962, která byla zpracována historikem Holešovska Dr. Josefem Svátkem.

V 60 letech došlo také k výrazné obměně a modernizaci hasičské techniky. Byl zakoupen automobil DV Praga RN s hasičským vybavením v přední části vozu a hasičským čerpadlem s výkonem 1.600 l vody za minutu. Druhým vozidlem bylo CAS 16 PRAGA V3S, objem nádrže 3.500 l a třetím pak DV TATRA 805 PS 8 s hasičským vybavením. Tato vozidla tvořila ve své době jedno z nejmodernějších vybavení hasičské techniky. V hasičské zbrojnici zůstávala také starší vozidla, která se málo používala, ale byla v pohotovosti. Šlo o HV-Schevrolet s hasičským čerpadlem na přední části motoru. Sbor dále vlastnil dvoukolovou stříkačku “STRATÍLEK”, kde benzinový motor byl spojen spojkou s čerpadlem vody 1.600 l za minutu, používaný k dodávce vody z míst, kdy nebyl příjezd automobilových čerpadel

Další vybavení v šedesátých letech tvořily dva automobily DODGE a POPULÁR. Jednalo se o sanitní vozidla, která sloužila k přepravě nemocných. Byla dovezena do zbrojnice se skupinou Červeného kříže, připojenou k požárnické organizaci. Dobrým pomocníkem, zejména při likvidaci požáru vyšších budov, byl dřevěný dvoukolový žebř. V roce 1969 bylo dovezeno hasičské vozidlo CAS 16 ZIL 130.

V tomto období dobrovolný sbor v Holešově věnoval mimořádnou péči proškolování obyvatelstva i pracovníků v podnicích o tom, jak předcházet, zabránit a jak se chovat při požárech. V letech 1960 až 1970 bylo vykonáno přes tři tisíce prohlídek obytných domů a několik set prověrek veřejných budov, závodů, škol a jiných objektů.

Požární sbor v Holešově byl u všech obyvatel znám organizací a prováděním sběru železného šrotu, např. v roce 1969 se sbor zařadil na 1. místo v okrese s 1.500 kg materiálu na 1 člena. Nebyla opomíjena i kulturní a společenská činnost, které se zúčastňovali nejen členové sboru, ale i jejich rodinní příslušníci.

Holešovský požární sbor za svou činnost obdržel různá vyznamenání a ocenění. U příležitosti 90 let trvání hasičského sboru udělil Ústřední výbor Svazu Požární Ochrany “Čestný prapor ÚV SPO ČSR”, který byl předán u příležitosti oslav 1. máje v roce 1970.

V šedesátých letech byly prostory stávající hasičské zbrojnice na náměstí sv. Anny stavebními úpravami rozšířeny, ale i tak zbrojnice neodpovídala požadavkům na uskladnění výstroje ani garážování techniky a strojů. Nestačily ani prostorově ke schůzové, vzdělávací a kulturní činnosti. Proto byla holešovskými členy sboru přijata myšlenka na vybudování nové hasičské zbrojnice, která by odpovídala všem novým požadavkům. Po dlouholetých urgencích, přesvědčování a tlaků Městský národní výbor v Holešově v roce 1970 rozhodl postavit novou hasičskou zbrojnici a začalo se jednat o jejím umístění a finančním zajištění.

Samostatnou kapitolou v životě holešovského sboru je spolupráce s hasiči na Slovensku. Dne 9. července 1971 se v salonku topolčianského zámku sešli zástupci sborů z Holešova a Topolčianek a za přítomnosti zástupců státní správy a vyšších funkcionářů požární ochrany byla uzavřena písemná smlouva o přátelství a spolupráci. Členové obou sborů se několikrát do roka navštěvovali, zúčastňovali se významných událostí obou měst a tato spolupráce se rozšířila na osobní přátelství celých rodin. Byl organizován dokonce výměnný pobyt dětí členů sboru v době letních prázdnin. Při návštěvách členů požárního sboru z Topolčianek dobrou náladu přinášela vynikající dechová hudba, která byla součástí topolčianské delegace. Spolupráce se slovenskými přáteli trvá téměř 40 let, v obou organizacích je zachováno velké množství fotodokumentace, videozáznamů a hlavně pěkných vzpomínek na vzájemná setkání.

Důležitým rokem v činnosti požárního sboru v Holešově byl rok 1973. Jednak bylo v Holešově zřízeno detašované pracoviště požárníků z povolání útvaru OIPO (Okresní inspekce požární ochrany) Kroměříž s cílem zlepšení represivní činnosti na úseku požární ochrany. Čtyři členové dobrovolného sboru přešli do této jednotky.

Ve dnech 10. – 15. července roku 1973 se uskutečnilo v Brně setkání hasičů z celého světa a to uspořádáním V. mezinárodní soutěže v požárním sportu. Od té doby byla pozornost v činnosti více zaměřována na požární sport i u dobrovolných hasičů.

Pozornost byla zaměřována na mladé hasiče, žáky školního věku. V tomto směru je nutno vyzvednout mimořádnou aktivitu některých příslušníků sboru v Holešově, např. bratra Aloise Bartončíka, bratra Františka Tichého a bratra Jana Bartoníka, kteří ve sboru započali s prací s mládeží. V roce 1977 se ujal funkce vedoucího mládeže bratr František Adámek, za jehož působení doznala práce s mládeží velkého rozkvětu a byly dosahovány významné úspěchy. Družstvo Mladých hasičů se několikrát probojovalo do krajského kola soutěže Plamen.

Díky aktivitě členů holešovského sboru a některých funkcionářů města byla organizována 26. října 1973 oslava holešovského sboru, vrcholící poklepem základního kamenu nové požární zbrojnice na ulici Bořenovská. Členové sboru se v průběhu následujících dvou let zapojovali aktivní brigádnickou činností do všech etap výstavby zbrojnice. V květnu 1975, u příležitosti oslav 35. výročí osvobození města, byl otevřen a dán do provozu toužebně očekávaný nový Dům požární ochrany. Tak došlo k významné a rozsáhlé změně činnosti hasičského sboru.

Početní stav mužů ve sboru v průběhu desetiletí vzrostl na 67 členů. Za léta 1970 – 1976 bylo dle evidence zaznamenáno 107 výjezdů k požárům, k zatopeným sklepům a obdobným zásahům. Největší požár za uvedenou dobu se stal dne 20. března 1978 v ranních hodinách v tehdejším národním podniku TON Holešov, kde tento neblahý a zhoubný živel způsobil škodu ve výši šesti milionů korun.

Koncem 70 let disponoval sbor touto technikou: jednotka z povolání měla vozidla CAS 25 Škoda RTHP, DV 12 Š – 1203 a vozidlo na podvozku ŠKODA 706 – RT trambus, vysokozdvižnou plošinu s dopravou vody na hašení výškových budov a tunelovou plachtu 35 m na záchranu osob z vyšších pater budov. Později pak byl pořízen přívěsný agregát BL-4 osvětlovací, odsavač kouře VTA 60 a hadicový přívěs na dopravu vody 500 m.

Zásahová jednotka dobrovolných požárníků obhospodařovala automobily CAS 16 PRAGA V3S a DV T 805 – PS8 včetně dvoukolového žebře DZ 12 a vozidlo DV-AVIA P 12.

Po roce 1980 dostala jednotka z povolání nové vozidlo CAS – 25 – RTHP a jejich stará cisterna přešla do užívání jednotce dobrovolných požárníků. Vozidlo CAS 12 PRAGA V3S po dvacetiletém působení v Holešově bylo předáno sboru na Rusavě.

Při hodnocení činnosti uplynulého období je také nutno krátce zmínit i založení dechové hudby holešovského sboru, jehož podnětem byla činnost  dechového souboru z Topolčianek. Kapelníkem byl Vojtěch Adamík ze Zahnašovic. Byly zakoupeny hudební nástroje a pro zkvalitnění hudby vypomohli i učitelé Lidové školy umění, pánové J. Bíma a J. Medek a také někteří žáci této školy. Hudební těleso působila při sboru po dobu 5 let. Pro nedostatek hudebníků činnost postupně zanikla a materiální vybavení dechové hudby bylo prodáno.

Dne 22. června 1980 proběhly v Holešově oslavy 100 let založení hasičského sboru. Holešovskému sboru byla udělena stuha III. stupně na Čestný prapor. Z družebního sboru v Topolčiankách přijely dva autobusy včetně dechové hudby a pěveckého sboru. Hlavní oslavy proběhly v holešovském zámku. Byla vydána brožura “100 let požární ochrany v Holešově, 1880 – 1980”, která popisuje důležité etapy života holešovských hasičů.

Období po oslavách 100 let trvání sboru bylo obdobím, kdy se pokračovalo v činnosti v rámci tehdejších poměrů a politické situace. Z dnešního pohledu lze vyzvednout konání velkolepých požárnických plesů na holešovském zámku, stabilizaci členské základny – v roce 1989 měl holešovský sbor 95 členů, z toho 32 žen. Od roku 1985 někteří členové sboru darovali bezplatně krev, v roce 1988 to bylo například 25 členů.

Zásadní změnu v činnosti sboru v Holešově přinesl rok1989, rok “sametové revoluce” a rok, který skončil s komunistickým totalitním systémem v naší vlasti.



1990 – 2000

Ve dnech 1. – 2. 12. 1990 se konal v Karviné mimořádný sjezd, který zrušil Svaz požární ochrany a bylo založeno Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Zásady nové organizace lze shrnout do těchto principů: nezávislost organizace - žádný státní či jiný orgán nemůže zasahovat do vnitřního života organizace; dobrovolnost a otevřenost členů organizace; demokratičnost; samosprávnost organizace; sdružení hasičů je nezastupitelným partnerem místních zastupitelstev a místních úřadů při zajišťování požární ochrany obcí a měst.

Na výroční valné hromadě v roce 1990 byl zvolen nový výbor a na ustavující schůzi 26. 1. 1991 byli nově zvolení členové výboru. Starostou sboru se stal bratr Vlastimil Mizera. V tomto období se nacházel holešovský hasičský sbor v částečné krizi, způsobené  nadbytkem samostatnosti a ztrátou orientace v nových nepřehledných podmínkách. Na členské schůzi 19. října 1994 byl dokonce podán návrh, aby se sbor zrušil. Proti tomuto návrhu vystoupil br. Jaroslav Pařenica. V prosinci téhož roku na výroční valné hromadě hasičského sboru byly provedeny tajným hlasováním volby nového výboru a starostou sboru se opět stal bratr Vlastimil Mizera. Někteří členové výboru a další členové sboru se v této době s velkým nasazením zapojili do práce v hasičském sboru a tak postupně došlo k podstatnému zlepšení a uklidnění situace. Došlo také k výměně některých členů výboru a byly přijati noví členové sboru.

Došlo také k rozvoji dobrých vztahů mezi dobrovolnou jednotkou a hasiči z povolání, zejména díky výboru dobrovolných hasičů na straně jedné a velitelem stanice kapitánem Jiřím Jílkem a Alešem Novákem na straně druhé. V rámci této spolupráce byl instalován bezdrátový přenos poplachových informací pomocí zařízení PAGER-PG-2, čímž se docílilo rychlejší svolání obou zásahových jednotek.

Pokud se týká hasičské techniky, tak byla po roce 1990 dovezena nová cisterna s moderním vybavením na vozidle CAS – 25 K LIAZ 101 jednotce z povolání. Jejich vozidlo CAS 25 RTHP bylo přiděleno jednotce dobrovolných hasičů. Starší cisterna byla předána hasičskému sboru v Kostelanech. Jednotka z povolání posléze vyměnila zastaralý vůz DVS 12 PS 12 za moderní DVS 1203 s místem pro 5 osob.

Zásahová vozidla byla vybavena vysílačkami a jejich pohyb byl pod kontrolou řídícího centra požární základny v hasičské zbrojnici.

K přepravě materiálů bylo dobrovolné jednotce přiděleno třetí vozidlo – nákladní auto valník s plachtou AVIA 30.

V roce 1997 byla posílena jednotka z povolání dalším vozidlem a to CAS 32 T 815, které bylo zakoupeno u akciové společnosti Sfinx Všetuly, s některými podmínkami v případě zásahu v této společnosti.

Povodně v létě 1997 prověřily připravenost holešovských hasičů. První výjezd se uskutečnil v neděli 6. července do Chomýže, kterého se zúčastnilo 12 členů holešovského sboru. Dále hasiči zasahovali v Dobroticích a ve Všetulích. Po opadání vody pak zajišťovali čerpání vody ze sklepů a další odstraňování katastrofálních následků povodní. Za mimořádnou obětavost holešovských hasičů při povodních poslal Městský úřad v Holešově jednotce poděkování a na výroční valné hromadě 6. prosince1997 udělil starosta města pan Ctirad Otta 18 členům sboru písemné poděkování za obětavost.

V 90 letech byla založena tradice každoročně pořádat soutěž hasičů v požárním útoku „O pohár starosty města“. Po roce 1995 se stal tento pohár putovní. Později byla soutěž rozšířena o druhý pohár a to pro zásahové jednotky dobrovolných hasičů. V tomto období byla velmi dobře zajišťována činnost sboru a to jak ve výcviku, v zásazích, v soutěžích a také i v bohatém kulturním životě. Sál hasičské zbrojnice byl využíván pro různé kulturní akce i mimo působnost hasičského sboru.

V roce 2000 jsme si důstojným způsobem připomněli 120 let trvání sboru. Hlavní program oslav probíhal dne 18. června 2000. Při této příležitosti byl v Parku hasičů odhalen pomník – část z bývalé kašny z holešovského náměstí. Tento podstavec byl posledním zbytkem velkolepé kašny, postavené na hlavním náměstí v Holešově v roce 1773. Kašna sloužila jako zdroj vody v případě požárů a uprostřed byla velká socha sv. Floriana, patrona hasičů. Na slavnostní schůzi byla uzavřena Smlouva druhé generace o přátelství mezi naším sborem a DHZ v Topoĺčiankách. Byl vydán reprezentativní almanach a pro školy a veřejnost byla připravena čtyřdenní výstava historických dokumentů v prostorách DPO.

V roce 2000 bylo vytvořeno cvičící družstvo žen, které dělalo svými výsledky čest nejen sboru ale i městu. A v témže roce se nám opět podařilo po letech utvořit kolektiv Mladých hasičů, i díky tomu, že se našli členové – bratr Petr Šidlík a bratr Michal Petráš, kteří měli chuť pracovat s mládeží a předávat jim své rady a zkušenosti.



2001 - Současnost

Počátek 21. století byl ve znamení stabilizace členské základny a činnost sboru byla kromě jiného zaměřena na již tradiční aktivity a události. V měsíci lednu to bylo pořádání hasičského plesu, na přelomu dubna a května pak účast na Hasičské pouti na sv. Hostýn, začátek jara a podzimu byl věnován sběru železného odpadu. V květnu pak byly pořádány soutěže starých pánů nad 40 let a soutěže zásahových jednotek, které se zrodily v polovině 90 let. S železnou pravidelností pak zástupci sboru nemohli chybět při květnových oslavách osvobození města a říjnové připomínce vzniku samostatného Československého státu. V uplynulém období se pak viditelně utužily družební vztahy s hasiči z Topoĺčianek, o čemž svědčí účast slovenských bratrů na našich soutěžích a přítomnost našich družstev při soutěži konané u příležitosti Slovenského národního povstání v měsíci srpnu. V roce 2008 pak byl navázány nové družební vztahy s hasiči z chorvatského města Novi Marof.

V roce 2002 si naši družební přátelé z Topoĺčianek připomněli 120. výročí vzniku hasičského sboru. Oslava u příležitosti tohoto výročí se konala v neděli 25. srpna 2002. Zájezdu se zúčastnilo 40 členů, z toho více než polovina byla naše mladé generace, což jen potvrdilo podepsanou „Smlouvu druhé generace o přátelství“ mezi oběma družebními sbory, která byla uzavřena v roce 2000  u příležitosti 120. výročí trvání našeho sboru. Při této příležitosti jsem předali zástupcům družebního sboru pamětní stuhu ke 120. výročí vzniku sboru a pamětní stuhu věnovanou k 30. výročí družby, které jsme si připomněli v roce 2001. Během soutěžního programu si část účastníků zájezdu prohlédla topoĺčianský zámek, letní sídlo našeho prvního československého prezidenta T.G. Masaryka. Oslava 120. výročí založení topoĺčianského sboru a 31. výročí družby a spolupráce mezi oběma sbory byla významným mezníkem v našich přátelských vztazích a naznačila také další směry vývoje.

V roce 2002 začal sbor pořádat novou soutěž pro Mladé hasiče nazvanou „O pohár starosty SDH Holešov v PÚ“, jejíž zatím poslední 7. ročník se uskutečnil v roce 2008.

V listopadu 2002 byly zpět uloženy archiválie – nové písemné materiály zachycující události od roku 1975 do dnešních dní, včetně kopií současných bankovek, almanachu ke 120. výročí založení sboru a výtisk čtrnáctideníku Holešovsko do schránky v budově Domu požární ochrany. Tyto archiválie byly v roce 2000 u příležitosti jubilea 120 let vyňaty a v průběhu roku 2002 bylo dokončeno shromažďování tiskových materiálů.

V sobotu 7. května 2005 vyvrcholily oslavy 125. výročí založení sboru a 30 let od otevření Domu požární ochrany, jejímž hlavním bodem bylo odhalení a vysvěcení sochy sv. Floriána v Parku hasičů za účasti představitelů města, Zlínského kraje, Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, církve, zástupců dobrovolných i profesionálních hasičských sborů Zlínského kraje a dalších společenských organizací a v neposlední řadě i za účasti zástupců družebního sboru z Topoĺčianek. Při této příležitosti došlo rovněž k posvěcení historického praporu a standardy. Součástí oslav byla rovněž i výstava umístěná v sále DPO, která alespoň ve zkratce dokumentovala nejen dlouholetou historii našeho sboru ale i současné aktivní dění. U příležitosti těchto oslav jsme také nechali vytisknout pamětní listy, které byly členům sboru předány v průběhu VVH. Po slavnostním aktu odhalení a vysvěcení sochy sv. Floriána se konala tradiční soutěž "O pohár starosty města" hasičských družstev nad 40 let a soutěž "Putovní pohár zásahových jednotek SDH".

V roce 2006 jsme si připomněli 35. výročí od podpisu družební smlouvy mezi hasičskými sbory a městy Holešov a Topoĺčianky. Hostiteli půlkulatého výročí oslav se stali naši slovenští přátelé, kteří v sobotním odpoledni 27. srpna pořádali nejprve průvod a kladení věnců u pomníku padlých hrdinů a posléze slavnostní zasedání v místním Kulturním domě. Oslavy pak pokračovali i v neděli, kdy se uskutečnila soutěž v požárním útoku.

V listopadu 2006 byly spuštěny oficiální webové stránky SDH Holešov, jejichž grafickou i obsahovou podobu je možno si prohlédnout pod adresou: www.hasici-holesov.cz . Naším webmasterem je bratr Martin Horňák, který tyto stránky vytvořil a průběžně se také stará o jejich aktualizaci. Na webových stránkách jsou umístěny aktuální novinky, současnost i historii našeho sboru, odkazy na Mladé hasiče, zásahovou jednotku, aktuální zprávy i fotky z činnosti sboru. Nechybí ani důležité odkazy na webové stránky města Holešova, HZS, dobrovolné hasiče, kontakty na družební sbory a řadu dalších užitečných webů.

V sobotu 26. května 2007 se zúčastnila pětičlenná delegace sboru na oslavách 125. výročí založení družebního Dobrovolného hasičského sboru v Topoĺčiankách. V kostele byla sloužena mše svatá, v jejímž závěru byl posvěcen nový prapor topoĺčianského sboru. Cestou z kostela se slavnostní průvod zastavil na náměstí, kde po krátkém projevu starosty obce byly položeny kytice a věnce k pomníku padlých a partyzánů.V odpoledních hodinách se v sále kulturního domu konalo slavnostní shromáždění. Družebnímu sboru byla při této příležitosti mimo jiné předána medaile „Za mezinárodní spolupráci III. stupně“. Vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2007 byly v platnosti nové předpisy SH ČMS bylo i tohle vyznamenání ve Statutu sdružení novinkou. Medaile, kterou převzali do svých rukou vrcholní představitelé topoĺčianského sboru má pořadové číslo M1/07 a to znamená, že bylo vůbec první v sérii ocenění za mezinárodní spolupráci. 
V průběhu roku 2007 bylo nutno řešit vzniklé problémy mezilidských vztahů, názorových neshod mezi členy sboru a rovněž personální otázky obsazení funkcí ve výboru. Řešení těchto nesnadných  problémů vyvrcholilo během výroční valné hromady v prosinci 2007 a začátkem roku 2008, kdy ze sboru odešlo 18 členů. Někteří, především starší členové ukončili své členství natrvalo, jiní členové pokračovali ve svých aktivitách v jiném sboru. V průběhu roku 2008 a pak i v roce 2009 došlo k početnímu nárůstu a věkovému omlazení členské základny, kdy stav sboru čítal k 28.11. 2009 celkem 94 členů, z toho 37 mužů, 16 žen a 41 členů kolektivu Mladých hasičů.

Významnou událost pro náš sbor přineslo datum 16. duben 2009, kdy přebíral na Malé scéně zlínského divadla bratr Martin Horňák Cenu Salvator, kterou uděluje hejtman Zlínského kraje lidem, kteří se podíleli na záchraně života, zdraví nebo majetku. V případě bratra Horňáka to bylo ocenění v kategorii dlouhodobá činnost za obětavou práci ve vedení Jednotky SDH Holešov, která je v počtu výjezdů díky jeho přičiněním raritou v celé republice.

Svou dlouholetou aktivní a příkladnou činností se holešovští hasiči řadí mezi nejvýznamnější spolky města. U příležitosti 130 let trvání sboru si lze jen přát, aby elán a chuť pro práci v hasičině jim vydržel i v dalších letech a nikdy je neopustil.